Marian Jelínek: Chci v lidech rozpoutat vnitřní dialog

Série rozhovorů s protagonisty projektu SportMentor

1. Proč jste šel do projektu SportMentor? Co jste od něj očekával a očekáváte?

Byl jsem osloven autory projektu a zaujala mě nejen nosná myšlenka, ale i zápal a zanícení, se kterým do toho chtěli jít.
Očekávání? Rozpoutat v lidech vnitřní dialog o daných problémových otázkách, kterým se věnujeme v projektu.

2. Vzhledem k vaší oblasti zájmu, k vaší profesi: Co má být (a bude) pro rodiče největším přínosem projektu?

Těžko říct. Nemohu hovořit za ně, co bude pro ně největším přínosem. Já bych si přál, aby se projekt, respektive obsah našich videí, stal jakousi inspirací pro práci s našimi ratolestmi, ať již z hlediska vývojového, či z hlediska budoucí možné sportovní kariéry.

3. Co bude největším přínosem pro sportující děti?

Snad to, že by měly dospět k pochopení, že bez radosti, pozitivního vztahu k dané věci, ale i bez dřiny a sebedisciplíny v životě toho moc nedokáží.

4. V čem z vašeho pohledu dělají rodiče dosud největší chyby?

Určitě se nechci pasovat do role někoho, kdo říká nebo radí, jak by se mělo či nemělo to či ono dělat. Navíc ještě v tak složité záležitosti jakou je výchova.
Z mého pohledu vnímám obecně především dva okruhy problematiky. Jednak propadnutí hedonismu, s čímž souvisí především určování limitů a jejich důsledné vyžadování. A na druhé straně tvorba pracovního prostředí, které vede k zábavě, radosti, prostě k pozitivním emocím.

5. Kdybyste měl pojmenovat nejdůležitější zásadu pro sportující dítě a jeho rodiče, co by to bylo?

Těch věcí je celá řada. Spousta z nich je navázána na uvědomění si, že nejsilnějším pracovním nástrojem rodiče je jeho osobnost a dobře volené slovo.
Z hlediska obsahového je to uvědomění si, že primárně chceme vychovat dobrého člověka.