Na konci 20. stol. uskutečnila Carol Dweck (autorka námi doporučované knihy Nastavení mysli) spolu s Claudií Mueller zajímavý výzkum týkající se toho, jak zpětná vazba může ovlivnit výkon.
Pro zhruba 400 dětí připravili test inteligence a rozdělili je do tří skupin. Po vyhodnocení (výsledky byly obdobné u všech skupin) každé skupině oznámili, že si v testu vedla velmi dobře , kdy vyřešila 80 % všech úkolů, s doplňujícími informacemi pro jednotlivé skupiny:
V další fázi dostaly děti na výběr mezi řešením těžkého úkolu (u kterého by nemusely uspět), nebo jednoduchého (u kterého se ale nic nového nenaučí). Výsledkem bylo:
V následující fázi dostaly děti k řešení mnohem složitější rébusy, se kterými si nedokázaly moc poradit.
Poslední test byl co do obtížnosti srovnatelný s prvním, ve kterém skupiny dosáhly obdobných výsledků. Tentokrát se ale výsledky lišily.
Výzkum přinesl také další zajímavou informaci o tom, že děti, které byly označeny za „ty chytré“ nejvíce nechtěly, aby se vědělo o jejich neúspěchu a o svém výsledku nejčastěji lhaly (lhalo dokonce 40 % dětí ze skupiny č. 2 oproti 10 % ze skupiny první).
Když řeknete dítěti, že je chytré / šikovné apod., bude se cítit dobře, ale zároveň:
Naopak, pokud dítě budete chválit za snahu a povzbuzovat ho, aby ve svém úsilí setrvalo bez ohledu na následky:
Někdo zastává při výchově názor nechválit téměř vůbec, někdo naopak chválí přespříliš. Vždy to ale děláme v naší nejlepší víře, protože pro své děti chceme to nejlepší.
Pokud se o správné zpětné vazbě chcete dozvědět více (protože důležitá není jen její intenzita, ale hlavně její způsob), podívejte se na náš online kurz pod vedením PhDr. Mariana Jelínka, Ph.D.